Fouká a svítí u nás?
Ano, jen jinak než u moře. Data o slunci a větru v Česku, srovnání s Německem a co to znamená pro počet elektráren a stabilitu sítě.
Slunce: podobně jako v Německu
V Česku svítí slunce ročně 1 300–1 800 hodin a na metr čtvereční dopadne 950–1 340 kWh energie, nejvíc na jižní Moravě. Německo má podobné podmínky a přesto v něm na konci roku 2024 pracovalo přes 99 GW fotovoltaiky. Rozdíl mezi zeměmi je tedy v rozhodnutích, ne v počasí.
Slunce ale vyrábí hlavně v létě a v poledne. V zimě dá zhruba pětinu letní výroby. Proto potřebuje doplněk: vítr, který fouká víc v chladné části roku, a akumulaci.
Vítr: rozhoduje výška
U země fouká v Česku slabě, ve výšce 120–170 m, kde se točí rotory moderních turbín, je to ale jinak. Ústav fyziky atmosféry AV ČR počítá pro typická místa s průměrnou rychlostí větru ve 120 m kolem 6 m/s v nížinách, 6,5 m/s na vrchovinách a 7,2 m/s na horách.
Turbína dnes vyrobí víc díky velkému rotoru, ne díky velkému generátoru. Proto nová turbína v Česku vyrobí na každý megawatt víc než průměrný starší větrník v Německu. U moře ale fouká víc a turbíny jsou tam větší.
Kolik turbín potřebujeme pro stejnou výrobu
Porovnejte novou turbínu v Česku s německými větrníky na pevnině a na moři. Nastavte, kolik elektřiny chceme vyrobit.
Co to znamená pro stabilitu
- Víc menších zdrojů na stejnou energii. Výroba z větru a slunce kolísá, a čím víc výkonu je připojeno na stejné množství energie, tím větší výkyvy musí síť zvládnout.
- Rozptýlení pomáhá. Turbíny rozmístěné po celé zemi se navzájem vyrovnávají, protože nefouká všude stejně.
- Vítr a slunce se doplňují. Slunce vyrábí v létě a ve dne, vítr víc v zimě a v noci.
- I na moři jsou dny bez větru. Žádný počasový zdroj nenahradí řiditelné zdroje a akumulaci.
- Větší rotor na stejný generátor znamená vyrovnanější výrobu. ÚFA AV ČR upozorňuje, že takové turbíny se do sítě začleňují snáz.
Proto potřebujeme celý systém
Slunce a vítr dávají levnou energii, akumulace ji přesouvá o hodiny a vodík výhledově na týdny a měsíce. Jak úložiště během dne funguje, si můžete vyzkoušet.
Jak funguje akumulaceKolik elektřiny můžeme vyrobit z větru
Odhady Ústavu fyziky atmosféry AV ČR po vyloučení chráněných území, hřebenů hor a míst blízko obydlí.
Kraje
Největší potenciál mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Svůj potenciál nejvíc využívá Liberecký kraj (asi 26 %), Jihočeský kraj zatím vůbec. Vhodná místa jsou ve všech krajích. Zdroj: analýza Komory OZE z dat ERÚ, 2024.
Pro konkrétní místo
Kolik by vyrobila turbína ve vaší obci, ukáže mapa obce: model ICON-D2 v průměru s větrnou mapou ÚFA, pro pět typů turbín.
Měření, ze kterých vycházíme
Postupně doplníme roční měření větru lidarem z konkrétních lokalit a data Českého hydrometeorologického ústavu.
| Zdroj dat | Co obsahuje | Stav |
|---|---|---|
| Ústav fyziky atmosféry AV ČR | větrná mapa ve 100 m, potenciál a scénáře větrné energie do roku 2040 | použito |
| Český hydrometeorologický ústav | sluneční záření a vítr z meteorologických stanic | připravujeme napojení |
| Roční měření lidarem | rychlost a směr větru v různých výškách po celý rok, vybrané lokality | připravujeme |
| Fraunhofer ISE | skutečná výroba a využití elektráren v Německu | použito |
Odborným garantem tématu bude klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR; jméno doplníme s jeho souhlasem.